Kroky komise

Sněmovní vyšetřovací komise byla zřízena 12. prosince 2017, aby vyšetřila okolnosti privatizace těžební společnosti OKD a jejího následného úpadku do insolvence. Poslanecká sněmovna jí uložila prošetřit následující skutečnosti:

  1. převod akcií společnosti OKD, a. s., z vlastnictví České republiky do vlastnictví jiných osob, snížení základního jmění společnosti OKD, a. s., následný postup ovládnutí společnosti OKD, a. s., a prodej minoritního podílu státu v OKD, a. s.,

  2. plnění závazků nabyvatelem akcií, který se k nim zavázal Smlouvou o koupi akcií ze dne 16. 9. 2004, a další skutečnosti potřebné pro prověření celého postupu při privatizaci společnosti OKD, a. s., včetně prověření příčin a okolností, které vedly k úpadku OKD, a. s.,

  3. činnost orgánů státu a jiných osob, které za majetkové operace při privatizaci OKD, a. s., a v době před vznikem úpadku OKD, a. s., odpovídaly či nad nimi měly vykonávat kontrolu či dohled;

Vyšetřovací komise započala svoji činnost po zvolení předsedy Lukáše Černohorského dne 17. ledna 2018. Členy komise se stali zástupci všech politických stran zastoupených toho času v Poslanecké sněmovně. Během svého působení se členové vyšetřovací komise sešli celkem na 20 schůzích, což zabralo 45 jednacích dní. Práce členů a spolupracovníků komise se však neomezovala jen na formální schůze. Bylo potřeba shromáždit obrovské množství dokumentů od různých orgánů a institucí, což vyžadovalo mnoho administrativy ve smyslu písemných žádostí, ale také osobní návštěvy různých úřadů a nekonečné pátrání v archivech včetně digitalizace a zpracovávání těchto materiálů. To často nad rámec běžného pracovního režimu Sněmovny i pracovních povinností.

Do tohoto časového rámce také nelze zohlednit, kolik času zabralo nastudování těchto stohů dokumentů nebo zpracování podrobných analýz. Na základě toho si komise odsouhlasila, jaké svědky bude vyslýchat a učinila potřebné kroky k jejich identifikaci a předvolání před komisi. Nakonec se podařilo vyslechnout celkem 49 svědků. Z každého výslechu byl pořízen audiozáznam a strojový přepis, který byl po skončení výslechu dán svědkovi k přečtení a následnému podpisu. Závěrečná zpráva a její zjištění včetně navrhovaných trestních oznámeních tak vychází z ověřitelných a pravdivých zdrojů.

„Rekonstruujeme celý ten příběh. Je potřeba si to představit jako gigantické puzzle, které v tuto chvíli skládáme postupně dohromady“, popsal práci vyšetřovací komise její předseda Lukáš Černohorský.

Legislativní iniciativa předsedy Lukáše Černohorského

Během své práce se vyšetřovací komise potýkala s řadou problémů, jako jsou například promlčecí nebo ochranné lhůty. Obecně platí, že neprávem nabytý majetek nelze vydržet, včetně privatizovaného majetku. V občanském zákoníku byl zakotven institut tzv. mimořádného vydržení. V praxi tento institut může znamenat, že může být vydržen i majetek, který byl nabyt protiprávně, pokud novému majiteli není prokázán nepoctivý úmysl. Aby mohlo k tzv. mimořádnému vydržení dojít, musí nepřetržitá držba nemovitého majetku trvat 20 let.

Protože institut mimořádného vydržení byl zaveden až s platností nového občanského zákoníku, byla stanovena pětiletá ochranná lhůta, která platila ode dne nabytí jeho účinnosti - tedy od 1. 1. 2014. Hrozilo tedy, že 1. 1. 2019 dojde k uplynutí této lhůty a vyvstalo riziko, že státu bude ztížena pozice např. při snaze o znovu nabytí majetku, který byl protiprávně privatizován.

Předseda komise toto zjištění konzultoval s právními experty a rozhodl se ze své pozice zákonodárce danou věc vyřešit legislativním návrhem, který by prodloužil lhůtu pro mimořádné vydržení majetku z 5 na 10 let. Bohužel jedinou možností, aby prodloužení lhůty nabylo účinnosti ještě před 1. 1. 2019, bylo nechat tento návrh projednat ve zkráceném projednávání, což by znamenalo nechat jej ve Sněmovně schválit již v prvním čtení. Lukáš Černohorský takto předložil Sněmovně svůj návrh zákona 6. 9. 2018. Návrh se na schůzi Sněmovny dostal až 14. 11. 2018. Během bouřlivého projednávání na plénu se vedla diskuze především o proceduře projednávání a nikoli o obsahu. Odpůrci argumentovali tím, že i když se může jednat o dobrý úmysl předkladatele, nelze k tomu “zneužívat” tak mimořádnou proceduru, jakou je zkrácené projednávání. Výsledkem bylo, že Sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení a návrh zákona byt vzat zpět. Přes snahu pana poslance tak rizika zhoršení pozice státu při soudních sporech o protiprávně privatizovaný majetek trvají.

Protože se tato rizika zhoršeného postavení státu v případných sporech objevila, a protože komise byla toho názoru, že byty byly při privatizaci OKD v roce 1990 vloženy do OKD, a.s. v rozporu s právem, obrátil se předseda na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Ministerstvo financí, aby byly z opatrnosti podány určovací žaloby na určení vlastnictví k danému bytovému fondu. Bohužel tyto orgány žádosti předsedy nevyhověly.

Přesto se pan předseda domnívá, že pořád je možné podat určovací žaloby tak, aby se zjistilo, komu tento bytový fond ve skutečnosti patří. Pouze autoritativní rozhodnutí soudu může s jistotou stanovit, jestli je bytový fond ve vlastnictví státu nebo ne.

Setkání předsedy vyšetřovací komise Lukáše Černohorského s evropskou komisařkou Margrethe Vestager

Vyšetřovací komise zjistila, že Ministerstvo financí v minulém volebním období neformálně oznámilo, že privatizace mohla obsahovat prvky nedovolené veřejné podpory, tedy, že cena za kterou byl podíl v OKD prodán nebyla tržní. Proto předseda vyšetřovací komise v této věci již v roce 2018 oslovil komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. S eurokomisařkou se osobně setkal při její návštěvě Poslanecké sněmovny, kde jí položil dotazy týkající se nedovolené podpory a apeloval na ni, aby se Evropská komise privatizací OKD dále zabývala.

„Předal jsem eurokomisařce Vestager důležité důkazní materiály týkající se protiprávní veřejné podpory v kauze OKD. Ta byla podle nás > poskytnuta v rámci privatizace minoritního podílu státu v roce 2004. Stát ho prodal společnosti Karbon Invest pod tržní cenou a bez výběrového řízení. Dospěli jsme k názoru, že Evropská komise, která tehdy kauzu šetřila, nedostala ze strany ČR pravdivé informace o všech relevantních skutečnostech. Na problém již dříve upozornily Penta Finance a sdružení BYTYOKD.CZ, jejichž stížnost Evropská komise v roce 2006 a 2011 zamítla s tím, že znalecké posudky byly v pořádku. Při svém šetření v roce 2006 ale vycházela hlavně z podkladů, které jí připravilo Ministerstvo financí vedené Bohuslavem Sobotkou. Z komisí zajištěných dokumentů vyplývá, že podklady však fakticky připravovala Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, právní zástupce kupujícího, tedy společnosti Karbon Invest, jejímž pozdějším vlastníkem se stala finanční skupina Zdeňka Bakaly. Tyto podklady obsahovaly nepravdivé informace. V roce 2011 Ministerstvo financí uvedlo ve svých odpovědích rovněž nepravdivé informace. Evropská komise tak vycházela ve svých rozhodnutích z nepravdivých informací, a jak pak mohlo vypadat tato její rozhodnutí!? Kromě toho existují indicie, že vysocí úředníci Evropské komise byli nepřípustným způsobem ovlivňováni lobbisty.“

Lukáš Černohorský k setkání s komisařkou Vestager

Eurokomisařka předsedovi vyšetřovací komise sdělila, že podle informací Evropské komise probíhá na národní úrovni trestní řízení ve věci znaleckého posudku a že Evropská komise vyčká výsledku tohoto řízení. Vyšetřovací komise se domnívá, že existuje dostatek skutečností, které opravňují Evropskou komisi k zahájení tzv. formálního vyšetřovacího řízení ve věci protiprávní státní podpory v tomto případě, a taktéž je toho názoru, že Evropská komise setrvává v nečinnosti.

Vláda ČR by podle usnesení Sněmovny měla zažádat Evropskou komisi o opětovné otevření řízení o poskytnutí této veřejné podpory. Nelze zapomínat, že účinek státní či veřejné podpory, která byla poskytnuta příjemcům, stále trvá a narušuje hospodářskou soutěž v ČR i jinde v EU. Protiprávně získané prostředky jsou investovány do nemovitostí, vlastnictví cyklistických klubů, obchodů s luxusním zbožím či do médií a pomáhají tak z těchto trhů vytlačovat konkurenty, kteří podnikají za standardních podmínek.

Vyšetřovací komise postoupí závěrečnou zprávu Evropské komisi a podá jí podnět k zahájení šetření o poskytnutí protiprávní státní podpory ve světle zjištěných skutečností. V současné době se podnět k Evropské komisi zpracovává. V této věci jde o mnoho miliard korun, které by mohly sloužit lidem v ČR. Je však třeba, aby všechny orgány jak na národní, tak na evropské úrovni, pracovaly tak, jak mají.